|
|
Postavení Maroka v soudobých mezinárodních vztazích
Pudelová, Tereza ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Marocké království je výjimečné svou strategickou geografickou polohou, která ho staví do středu zájmů afrického, evropského a amerického kontinentu a dlouhou tradicí monarchie, která navzdory svému konzervativnímu charakteru dokáže reagovat na důležité změny ve společnosti. Historii a politice Maroka se donedávna i přes jeho geopolitický význam nevěnovala přílišná pozornost. Mezinárodně-politický vývoj posledních dvou desetiletí nicméně ukázal, že význam Maroka v regionálním i mezinárodním kontextu roste. V souvislosti s globální válkou proti terorismu, událostmi arabského jara a současnou migrační krizí se Maroko ukázalo být důležitým zahraničním partnerem Západu i států Perského zálivu. Vztahy s USA, Francií a Španělskem mají dlouhou historii a jsou založené především na ekonomické a bezpečnostní spolupráci. Maroko je centrem zájmů EU v rámci její Evropské politiky sousedství. Vztahy s monarchiemi Zálivu byly zintenzivněny v reakci na hrozbu z destabilizace regionu Blízkého východu a severní Afriky vyvolané revolucemi arabského jara. Marocké zahraniční politice především z regionálního pohledu dominuje nedořešený spor o Západní Saharu, který je překážkou normalizace vztahů s Alžírskem i hlubší integrace regionu Maghrebu.
|
|
|
Dodržování pravidel humanitárního práva v asymetrických konfliktech Izrael/Palestina a Maroko/Západní Sahara
Gráfová, Tereza ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
práce je analyzovat dodržování základních pravidel mezinárodního Hlavní výzkumná otázka zní: "Inklinuje slabší či silnější těchto konfliktů k porušování povinností MHP více než ta druhá?" Hypotéza stanoví, že se slabší strany uchylují k porušování pravidel MHP více než jejich silnější protivníci. zpracována metodou komparativní případové studie ilně vyložena a operacionalizována na zkoumané případy aplikovatelná pravidla MHP. Těmi jsou společný článek 3 Ženevských úmluv, zásada vojenské nutnosti, zásada rozlišování, zásada proporcionality a zásada zakazující zbytečné útrapy. Následně je na základě údajů uvedených mezinárodních databázích ozbrojených konfliktů a rovněž informací získaných z odborných publikací proveden rozbor dodržování aplikovatelných norem MHP. Tento odhalil, že se porušování základních pravidel dopouštěly všechny strany zvolených konfliktů. Nebylo tak prokázáno, že by se slabší či silnější strany dopouštěly porušování více než jejich protivníci, čímž byla původní hypotéza vyvrácena. Bylo také zjištěno, že ačkoli byla v konfliktu stranami do jisté míry porušována stejná pravidla MHP, dělo se tak odlišným západosaharském konfliktu byla oběma stranami porušována stejná pravidla, a to jednáním totožným.
|
|
|
Medzinárodneprávne postavenie Západnej Sahary
Turányi, Samuel ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Pavlicová, Vendula (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaobírá mezinárodněprávním postavením Západní Sahary. Její cílem je analýza Západní Sahary z hlediska mezinárodního práva a z hlediska mezinárodní politiky, zhodnocení postojů důležitých aktérů a načrtnutí možných budoucích scénářů vývoje v oblasti. Teoretická část se věnuje otázce mezinárodněprávní subjektivity, suverenity a uznaní státu v mezinárodním právu a konceptu práva na sebeurčení národů, na které je kladen důraz. Na tenhle zdlouhavý konflikt mezi představiteli Maroka a Fronty Polisario doplácejí saharští obyvatelé a posun k řešení je téměř žádný vzhledem na zcela odlišní zájmy sporných stran. Do konfliktu zasahují kromě sousedních států i mezinárodní aktéři jako Španělsko, Francie nebo USA. Od roku 1991 vládne mezi stranami příměří, ačkoli dekolonizace území pořád neproběhla a návrhy na řešení problému narážejí na odpor jednotlivých stran až do dnešního dne.
|
|
|
Diplomatické a konzulární styky území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou
Jakubec, Aleš ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce si dává za cíl analyzovat problematiku vzniku státu jako nejdůležitějšího subjektu mezinárodních vztahů, pojem mezinárodněprávní subjektivity a především území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou. Práce podrobně rozebírá problematiku vzniku a uznání státu a právo národů na sebeurčení v kontrastu se zásadou územní celistvosti. V praktické části zpracované kvalitativní analýzou je rozebrán případ Kosova a Západní Sahary. Je popsán průběh osamostatňování, současná situace i diplomatické styky obou entit. Je nastíněno, co Kosovo a Západní Sahara dělají pro zlepšení svého uznání, i jaké důvody vedou státy k tomu, že některou entitu uznávají a jinou ne. Práce se dává za cíl sjednotit názory na problematiku osamostatňování a uznávání nově vzniklých území a ukázat rozdílný přístup k osamostatňování Kosova a Západní Sahary mezinárodním společenstvím.
|
|
|
Postavení vybraných území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou
Brouková, Jana ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá postavením území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou. Jejím cílem je shrnout argumenty příznivců i odpůrců uznání nezávislosti. K dosažení cíle bylo třeba stanovit teoretická východiska a analyzovat jednotlivé oblasti. Teoretická část se věnuje otázce mezinárodněprávní subjektivity, suverenity států, uznání státu a konceptu práva národů na sebeurčení. Pro účely této práce jsem vybrala pět území: Abcházii, Kosovo, Severní Kypr, Somaliland a Západní Saharu.
|
|
|
Budoucnost Západní Sahary
Juklová, Jana ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na mezinárodně-právní postavení Západní Sahary. Přes zmapování historického vývoje Západní Sahary, její dekolonizaci a skrze analýzu navrhovaných řešení se snaží dospět k současnému statutu tohoto území a nastiňuje možnosti budoucího vývoje. Důraz je kladen na právo na sebeurčení saharského obyvatelstva. Teritorium Západní Sahary je předmětem dlouhodobých sporů především mezi Marokem a Frontou Polisario. Snahy o řešení trvají několik desítek let, ale posun je minimální s ohledem na často protichůdné zájmy jednotlivých stran. Do jednání zasahují nejen okolní země, ale také další státy se speciálními zájmy v oblasti jako Spojené státy americké, Francie a Španělsko. Od roku 1991, kdy došlo k vyhlášení příměří po mnohaletém vojenském konfliktu, předkládané návrhy řešení byly většinou zablokovány a odmítnuty.
|
host ::
RSS.